Co všechno se dá zažít ve výcviku facilitačních dovedností aneb Koupili jsme krávy v Keni

 

Už jsme se docela dobře poznaly, prožily jsme několik společných pracovních dní. 14 žen různého věku a jedna vitální lektorka. Všichni propojeni jedním hlavním cílem – naučit se tak dobře facilitovat, abychom to prokázaly v praxi a mohly vést případové konference. Tedy především a hlavně, abychom byly užitečné našim klientům a kolegům na různých pracovištích, v různých koutech republiky. Propojily jsme mezi sebou a v sobě sektor státní správy i neziskový sektor, přidaly se také dvě náhradní mámy. Někdy to trochu dřelo, někdy jsme se divily, ale většinou to byla velká legrace s poučným podtextem. Postupně každá z nás držela v rukách facilitátorské „opratě“ a prakticky jsme si vyzkoušely vedení  skupiny.

Možná jsme si myslely, že už nás nic moc nepřekvapí. Parádně jsme se zmýlily!

 

Začalo to vcelku nevinným úkolem naší lektorky – dohodněte se a pod vedením jedné z vás (facilitátorky) uspořádejte charitativní akci, kterou společně naplánujete a zrealizujete. Nápadů bylo mnoho a nakonec zvítězila myšlenka udělat něco pro sebe a zároveň někomu pomoci. A tak jsme vymyslely, že na příštím setkání uspořádáme samy pro sebe vánoční bazar – každá z nás přinese tři vánoční dárky pro ostatní a zároveň 150 Kč, aby si tři dárky mohla koupit sobě pro radost. Co však udělat s vybranými penězi? Nelehký úkol pro facilitátorku. Z přehršle sebraných nápadů nakonec téměř jednoznačně vyhrála myšlenka koupit zvíře v Africe pro děti, které zůstaly samy, bez rodičů, a zajistit jim tak alespoň část reálného živobytí. Nejlepším argumentem jistě byla i skutečnost, že Filip, syn jedné z nás, právě v Keni pracuje a je tedy schopen zvíře objednat,zakoupit, předat a ještě nás o tom informovat. Bryskně jsme pak vymyslely, jak celou akci zorganizujeme, jak a kdy předáme peníze, jak se budeme vzájemně informovat, a tedy jsme si vytvořily individuální plán , tentokrát pro částečnou pomoc sirotkům v Keni. 

Zpytuji své svědomí a přiznávám - celou dobu, až do chvíle, kdy jsem na fotkách viděla koupené krávy a usměvavé Keňské děti, jsem si myslela, že jde o legraci a pouhý „trénink před zápasem“.

Z původně plánované kozy jsou dvě krávy – ať mají dlouhý a šťastný život a pomáhají dětem v Keni!!!! Co všechno se dá zažít ve výcviku facilitačních dovedností .