Home » Náhradní rodinná péče


NOVELA ZÁKONA O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ BYLA PŘIJATA

Dne 7. 11. 2012 Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta a novelu zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí přijala.

CO VÁS V NEJBLIŽŠÍ DOBĚ ČEKÁ?
• Všechny stávající pěstounské rodiny uzavřou během prvního pololetí roku 2013 Dohodu o výkonu pěstounské péče, na základě které budou doprovázeny odbornou službou.
• Pěstouni se mohou rozhodnout, zda Dohodu uzavřou s pracovištěm OSPOD nebo s občanským sdružením, které bude mít k tomuto účelu pověření.
• Po 1.1.2013 je třeba zažádat o odměnu pěstouna na Úřadu práce.
 
PŘEHLED ZÁKLADNÍCH USTANOVENÍ, KTERÁ NOVELA PŘINÁŠÍ V OBLASTI NRP
 
Novela zákona 359/1999 Sb.
• Stanovení závazných postupů pro činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a dalších účastníků systému.
• Zavedení standardů kvality práce a nastavení minimálních rámců činnosti pro všechny subjekty v systému.
• Rozvoj náhradní rodinné péče, zvýšení podpory pěstounské péče, hmotné zajištění pěstounské péče na přechodnou dobu, změna způsobu příprav pěstounů, vytváření podmínek pro zřízení podpůrných a odlehčovacích služeb pro nové i stávající pěstounské rodiny.

Náhradní rodinná péče

• Změny v oblasti zprostředkování.
• Změny v oblasti výkonu pěstounské péče.
• Pěstounská péče na přechodnou dobu.
• Převod pěstounských dávek ze systému státní sociální podpory.
• Zvýšení odměn za výkon pěstounské péče.
• Diferenciace příbuzenské pěstounské péče prarodičů v oblasti hmotného zabezpečení.
• Zrušení zařízení pro výkon pěstounské péče.

NRP - zprostředkování
• Ruší se zprostředkování na úrovni MPSV (jen podněty).
• Možnost rozhodnout o zamítnutí žádosti i před provedením odborného posouzení žadatele, pokud krajský úřad v průběhu řízení zjistí závažné důvody, pro které nelze žadatele zařadit do evidence žadatelů.
• Zprostředkování osvojení do ciziny – jen je-li ze všech okolností zřejmé, že dítěti nelze zprostředkovat pěstounskou péči ani osvojení v ČR, nebo nelze předpokládat, že by v budoucnu mohla dítě do péče převzít osoba příbuzná či blízká.
• Přípravy k přijetí dítěte do rodiny (specifické u PPPD) – novela stanovuje rozsah min. 48 hodin (72 u PPPD), méně u druhožadatelů (min. 4 hodiny).

Pěstounská péče, „předpěstounská péče“

• Pokud je dítě umístěno rozhodnutím soudu v ústavní výchově ve ZDVOP či v PPPD, případně pokud s tím rodiče souhlasí, může OSPOD před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do PP dítě svěřit do tzv. „předpěstounské péče“ osobě, která má zájem stát se pěstounem.
• Novelou je zavedena možnost rozhodnutí o předpěstounské péči zrušit (dosud nebylo možné, ani pokud se např. ukázalo, že prostředí není pro dítě vyhovující).

Práva a povinnosti osob pečujících

• Pomoc se zajištěním osobní péče (“hlídací služba“) např. po dobu pracovní neschopnosti.
• Pomoc se zajištěním celodenní péče o svěřené děti v rozsahu min. 14 dní v kalendářním roce („dovolená“).
• Právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci min. 1x za 6 měsíců.
• Minimální rozsah poradenství – bude stanovovat vyhláška.
• Povinnost v souladu s IPOD udržovat a rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami blízkými (rodiče, sourozenci, další příbuzní...).
• Právo na pomoc při plnění těchto povinností včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku.
• Právo na bezplatnou možnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
• Povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v rozsahu min. 24 hod.v době 12 kalendářních měsíců.
• Povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu péče a spolupracovat s osobou pověřenou sledovat vývoj dětí.

Dohody o výkonu pěstounské péče (příp. rozhodnutí)

• Dohody (rozhodnutí) o výkonu PPPD za účelem zajištění nároků pečujících osob (pěstouni, pěstouni na přechodnou dobu, osobně pečující poručníci apod.) – dle konkrétního dítěte a rodiny.
• Subjekty oprávněné dohody uzavřít: obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, obec, osoby pověřené k výkonu SPOD.
• Stanovena možnost výpovědi dohod.
• Vznik nového nástroje systémového financování - státní příspěvek na výkon pěstounské péče (48.000,-Kč/rok/dohoda či rozhodnutí).

Převod pěstounských dávek ze systému státní sociální podpory

• Z úpravy zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, bude do zákona o sociálně-právní ochraně dětí převedena úprava dávek pěstounské péče.
• Dávkami pěstounské péče jsou:
a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
b) odměna pěstouna,
c) příspěvek při převzetí dítěte,
d) příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,
e) příspěvek při ukončení pěstounské péče (25.000,-Kč) – nová dávka
 
Zvýšení odměn pěstouna
Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak,
a) 8 000 Kč, je-li pečováno o jedno dítě,
b) 12 000 Kč, je-li pečováno o 2 děti,
c) 20 000 Kč, je-li pečováno alespoň o 3 děti,je-li pečováno alespoň o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni
IV (úplná závislost),jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě, nebo
d) 24 000 Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o jedno dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
• Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující nebo osoby v evidenci se odměna pěstouna podle písmene c) bodů 1 a 2 zvyšuje o polovinu částky uvedené v písmenu a).
 
Diferenciace příbuzenské pěstounské péče prarodičů v oblasti hmotného zabezpečení
• Pěstouni-prarodiče: V případech zvláštního zřetele hodných může být odměna pěstouna přiznána i těmto osobám, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry osoby pečující nebo osoby v evidenci a jejich rodiny a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte. Pro účely rozhodnutí o přiznání odměny pěstouna je krajská pobočka Úřadu práce povinna si vyžádat vyjádření příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Odměna „ve zvláštních případech“ bude i u prarodičů nároková.
• Odměna pěstouna se považuje za příjem ze závislé činnosti pro účely pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na úrazové pojištění a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění 
 
Pěstounská péče na přechodnou dobu
• Institut zaveden v roce 2006, téměř nevyužíván
• Zvláštní evidence PPPD, specifické posuzování i přípravy
• Jde o institut krizový, přechodný, cílem je umožnit rodičům upravit si poměry a převzít opět péči o dítě.
• Důvody svěření dítěte do PPPD:
a) rodič nemůže ze závažných důvodů dítě vychovávat (např. hospitalizace, VTOS)
b) uplynutí doby, než je možné dát souhlas s osvojením (6 týdnů po narození dítěte)
c) uplynutí doby, než je rozhodnuto soudem o tom, že není třeba
souhlasu rodiče s osvojením (6, resp. 2 měsíce), do budoucna sjednoceno na 3 měsíce
• Návrh na svěření dítěte do PPPD může soudu podat pouze OSPOD.
• Soud rozhoduje rychlým předběžným opatřením dle § 76a odst. 1 věta druhá OSŘ, jde-li o případy dle písm. b), c).
• Soud nejméně 1x za 3 měsíce přezkoumává důvody trvání PPPD.
• PPPD může trvat maximálně 1 rok.

Osoby pověřené k výkonu SPOD

• Nové činnosti, které mohou pověřené osoby v rámci sociálně-právní ochrany vykonávat – zajištění přípravy žadatelů o NRP, možnost uzavřít s pěstouny dohodu o výkonu pěstounské péče, poskytovat odbornou pomoc a poradenství náhradním rodičům a jim svěřeným dětem.
• Zvýšení nároků na kvalifikaci osob, které se bezprostředně podílejí v rámci pověřených osob na péči o děti.
• Změny v oblasti vydávání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (např. závazné stanovisko kraje, kde má vzniknout nové zařízení sociálně-právní ochrany či jiná pověřená osoba).
 
ZDVOP
a) zavedení limitů pro počet dětí umístěných ve ZDVOP a omezení počtu dětí na jednu pečující osobu (zvýraznění alternativy k ústavní péči a individualizace péče)
b) změny ve výši státního příspěvku pro tato zařízení
c) jasné stanovení práv a povinností ředitelů zařízení
d) omezení dob pobytu v zařízení
 
• Zavedení standardů pro výkon sociálně-právní ochrany pověřeními osobami v oblasti NRP a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
• Postupné sbližování se systémem sociálních služeb. 
 
Zdroj MPSV, 2012
 

ZAJÍMAVÉ ODKAZY NA MPSV
 

 


Náhradní rodinná péče v České republice
Jedná se o formu péče, při které je dítě vychováváno „náhradními rodiči“ přímo v jejich rodinách. Účelem je poskytnout dětem přechodnou či dlouhodobou péči v době, kdy se ocitají bez rodinného zázemí.

 
V České republice nalezneme tyto formy:
•    svěření do péče jiné fyzické osoby než rodiče
•    osvojení
•    pěstounská péče
•    pěstounská péče na přechodnou dobu
•    poručenství

 
Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče
Do péče jiné fyzické osoby než rodiče je dítě svěřeno, jestliže to vyžaduje zájem dítěte a tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému.

Tento institut je upraven zákonem o rodině (Zákon č. 94/1963 Sb., § 45) a pečujícím osobám je vždy rozhodnutím soudu vymezen rozsah práv a povinností k dítěti. Zpravidla se jedná o právo a povinnost zajistit péči o dítě a zastupovat jej v běžných záležitostech. Není-li soudem rozhodnuto jinak, zůstává rodičům dítěte zachována rodičovská zodpovědnost a rodiče jsou nadále zákonnými zástupci dítěte a trvá i nadále jejich vyživovací povinnost k dítěti.

 
Osvojení
Velice významný institut v systému náhradní rodinné péče představuje osvojení. Jedná se o institut, který podstatně mění vazby dítěte s jeho původními vlastními rodiči. Osvojením vzniká nový právní i rodinný vztah, neboť mezi osvojeným dítětem a osvojitelem vzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi. Příbuzenský poměr vzniká také mezi osvojencem a příbuznými osvojitele. Zanikají tedy všechny práva a povinnosti mezi osvojeným dítětem a jeho původní rodinou. Osvojitelé se stávají zákonným zástupcem dítěte a mají k němu stejnou rodičovskou zodpovědnost jako při výchově vlastního dítěte. Dítě pak získává příjmení svých osvojitelů.


Mezinárodní adopce
V případě, že není možné najít dítěti vhodné rodinné zázemí v jeho vlasti, je možné zvážit jeho umístění do ciziny. Úmluva o právech dítěte však stanovuje přednost umístění osvojeného dítěte v zemi jeho původu a připouští toto řešení jen v případě, že se jeví pro dítě jako vhodnější.

Osvojení dětí do ciziny a z ciziny je v České republice možné od 1. 6. 2000, kdy vstoupila v platnost Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou přijala Haagská konference mezinárodního práva soukromého. Tento mezinárodní dokument spolu se zákonem o sociálně-právní ochraně dětí umožňuje osvojení dětí z ciziny a do ciziny v případech, kdy se pro dítě nepodaří najít rodinu v zemi jeho původu. Zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině v ČR zajišťuje Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí.


Pěstounská péče
Pěstounská péče je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče a jejím hlavním účelem je zajištění osobní péče a výchovy dítěte v rodinném prostředí.

Pěstounská péče se uplatňuje u dětí, pokud nemohou vyrůstat s vlastními rodiči, ale jejich vazby s nimi zůstávají zachovány a taktéž s ostatními příbuznými jako jsou např. sourozenci nebo prarodiče. Rodiče dítěte zůstávají i nadále zákonným zástupcem dítěte a mají k němu rodičovskou zodpovědnost. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče konkrétní osoby nebo manželskému páru. Mezi pěstounem a dítětem nevzniká příbuzenský vztah. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte. Z vážných důvodů může být i zrušena.

Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a vykonávat přiměřeně práva i povinnosti rodičů vůči dítěti. Není zákonným zástupcem dítěte a nemá vůči němu ani vyživovací povinnost. Právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech.

V ČR existuje několik typů pěstounské péče. Především je rozlišována individuální pěstounská péče, která probíhá v běžném rodinném prostředí samotných pěstounů a dále pak skupinová pěstounská péče, která probíhá v zařízeních pro výkon pěstounské péče, které jsou zřizovány např. obcemi, krajskými úřady nebo nestátními subjekty.

Dále lze rozlišit také příbuzenskou formu pěstounské péče, kdy je dítě svěřeno některé osobě z širší rodiny. Pěstouny jsou příbuzní dítěte: prarodiče, teta, strýc, sourozenec nebo jiní příbuzní.


Pěstounská péče na přechodnou dobu
Pěstounská péče na přechodnou dobu je zajišťována vyškolenými pěstouny pro tento typ péče. A do tohoto typu může být dítě svěřeno na dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat nebo na dobu, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením nebo na dobu do pravomocného rozhodnutí soudu, o tom, že není třeba souhlasu rodičů k osvojení. (Krausová, Novotná, 2006)
Tento typ péče je určen zejména pro krizové situace, kdy biologičtí rodiče potřebují určitý čas na vyřešení svých problémů nebo životních situací.


Poručenství
Poručníka dítěti ustanoví soud v případě, že rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.
Soud ustaví poručníka většinou z řad osob blízkých rodině dítěte a stává se jeho zákonným zástupcem. Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Mezi poručníkem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem. Je mu stanoven rozsah práv a povinností jako je výchova a zastupování dítěte a správa majetku dítěte. Poručník je přímo odpovědný příslušnému soudu a podléhá jeho pravidelnému dohledu a jakékoliv rozhodnutí v podstatné věci, týkající se dítěte, vyžaduje schválení soudem.
 

Zdroj:

  • Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině
  • Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí
  • Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení

     

 

Základní statistická data v oblasti náhradní rodinné péče
V celé České republice bylo ke konci roku 2008 evidováno 8159 dětí v pěstounské péči a poručenství.


Rozdělení podle jednotlivých krajů je podrobně uvedeno v následující tabulce.
 

Počet dětí v náhradní rodinné péči k 31. 12. 2008

Kraj

 Celkem    Z toho zdravotně postižených
Hlavní město Praha 613 31
Středočeský kraj 788 44
Jihočeský kraj 531 39
 Plzeňský kraj 378 33
Karlovarský kraj 402 3
Ústecký kraj 788 31
Liberecký kraj 382 21
Královéhradecký kraj 361 37
Pardubický kraj 384 30
Vysočina 316 26
Jihomoravský kraj 827 43
Olomoucký kraj 549 57
Zlínský kraj 419 35
Moravskoslezský kraj 1421 37
Celkem ČR 8159 467

 

(MPSV, 2009)

 

Více informací o náhradní rodinné péči naleznete na: www.pestounskapece.cz